Rozhovory s Mariánem Labudou

Tato útlá knížka vznikala v Bratislavě v roce 1994, tedy krátce po rozpadu Československa. Obsahuje sedm rozhovorů s populárním hercem. Zdaleka se netýkají pouze divadla a filmu. Jsou o životě pod světly i mimo světla reflektorů. Jsou v ní postřehy, názory, hodnoty a životní krédo člověka, který ztvárnil nezapomenutelné postavy na stříbrném plátně i na prknech divadel. V roce 1995 ji vydalo nakladatelství Návrat domů.

 

Kapitoly:

O mamutech, sochách a Divadle na Korze
O vlivu Jánošíka na slovenské herectví, o člověčím osudu a drobném humoru
O dětství a schopnosti zvedat zvony
O filmu, jevišti a zákulisí, o křehkosti a síle divadla
O symbolech a o tom, kdo je a není komik
O rubu a líci slávy, rodině, soukromí a hrůzostrašných snech
O Bohu, církvi a sexu

 

Ukázka:
 
Kdybyste měl odejít na pustý ostrov a mohl byste si vzít jen jednu knihu, kterou byste si vzal?
Já bych si vzal dvě.
 
Dobře, tak dvě. Které by to byly?
Bible a Švejk.
 
Proč Bible a proč Švejk?
V Bibli je všechno. Zbytek jsou jen odnože. Bible soustředila do podobenství a příběhů celou lidskou zkušenost. To, co se děje nyní, jsou už jen variace na dané téma. Bible je základ, o kterém je těžko diskutovat. Jak budete diskutovat se staletými zkušenostmi? Bibli můžeme jen naplňovat a porovnávat s tím, co se nám stalo. Dnes možná mluvíme modernější řečí, ale ve své podstatě zůstává člověk stále stejný a stejné jsou i jeho touhy, starosti, zkušenosti a pochybnosti.
 
Proč tedy Švejk?
V Bibli je moudrost a Švejk je humor. Když čtete Bibli, není to četba k popukání. Takže já pro vyváženost své povahy potřebuju prolomit pocit, že věřící člověk se nemůže smát. Švejka napsal hospodský hříšník Hašek. A právě proto bych si ho na ten pustý ostrov vzal.
 
 
©  Daniel Raus