CZ  EN

Herodovo poslední přání

       ZAČÁTEK          PŘEDCHOZÍ SCÉNA          DALŠÍ SCÉNA

Zůstáváme v Herodově paláci. Quirinius právě odešel, Herodes zůstává sám, za ním je trůn, na zemi leží pošlapaný a poplivaný svitek od Augusta. Herodova zuřivost přechází v jakousi vizi přízraků, ale tentokrát tichou, kdy pouze hmatá do vzduchu, jako by se snažil něco chytit nebo se něčeho dotknout. Zezadu vchází Salome, chvíli podivné počínání Heroda pozoruje, on ji ale uvidí a vrátí se do reality. Zmíní esejce Menachema, který mu ještě jako malému chlapci předpověděl, že se jednou stane králem. Salome začíná chápat vážnost situace.

 

Herodes:
zjevil se mi Menachem
ten, co kdysi předpověděl moji vládu
ptal jsem se ho, jak dlouho budu ještě králem
zahleděl se před sebe a mlčel
potom zavřel oči
 
Salome:
Menachem je dávno po smrti
 
Herodes:
kdepak, zjevil se mi
nebyl to přízrak, ne
zjevil se jako prorok
přišel mi říct, že moje cesta končí
 
Salome:
je to jenom další přelud, Herode
 
Herodes:
ne, přede mnou je propast
kolem ní chodí přízraky
děsí mě, ale nemůžu se udržet
smekají se mi nohy
padám do té propasti
život mi uniká
 
Salome:
ještě spoustu věcí musíš udělat
tvoje vláda je pevná
a pak - jsem tady přece já
 
Herodes:
jedna věc mě trápí
že mě lid nenávidí
přes to všechno, co jsem pro něj udělal
nechci, aby se tajně radovali
až do propasti spadnu
 
Salome:
lid tě uznává, Herode...
 
Herodes:
mám poslední přání
všechny významné muže z celého národa
jsem nechal svolat na hypodrom
jednoho z každého rodu
budou tam čekat
a ve chvíli, kdy zemřu
dáš je do jednoho zabít
půjdou spolu se mnou
jenom tak bude v den mé smrti
celý národ truchlit
a jeho nářek nebude předstíraný
ale upřímný
 
Salome (potlačuje zděšení):
myslíš to vážně, můj bratře?
 
Herodes:
smrtelně vážně
přízraky jsou tady
i ty budeš přízrak
slib, že splníš moje poslední přání
 
Salome (váhavě):
slibuji, Herode, můj králi