Můj osud je Řím
ZAČÁTEK PŘEDCHOZÍ SCÉNA DALŠÍ SCÉNA
Jsme v Římě, v pozadí vidíme kasárna. Přichází Quirinius v doprovodu několika vojáků. Všichni jsou ve vojenském oděvu, přes něj si přehazují pláště. Odchází splnit úkol, který dostal Quirinius od císaře Augusta. Zanedlouho se vydají na nejistou plavbu do Judeje. Římské silnice jsou relativně bezpečné, cesta lodí je ale podstatně rychlejší, i když není ideální období roku. V případě špatného počasí může být plavba nebezpečná. Je to ale chlapská záležitost, nová výzva. Quirinius je ostatně na nebezpečí zvyklý.
Quirinius:
můj osud je Řím
moje prokletí
má láska je Řím
moje pýcha a slast
když volá Řím
musíš jít dál - vojáci: a snad se vrátíš
když volá tě Řím - vojáci: už není cesty zpět
teď volá nás Řím - vojáci: je náš bůh, je náš pán
je náš bůh
náš pán, náš pán
kdo do ohně jdou
kéž neuhoří
ať ve vřavě jsou
jen pro vítězství
když musíš jít - vojáci: kdo se vrátí a kdo ztratí
kdo vavřín ti dá - vojáci: kdo tě zná
když o slávě sníš
musíš stát smrti blízko
a nesmíš se bát bolestí
když vůli máš
všechno získáš
a přeludy tmy překonáš
můj osud je Řím
moje prokletí
má láska je Řím
má pýcha a slast
čas obětí
zase vládne
a opět není cesty zpět
teď volá nás Řím - vojáci: je náš bůh, je náš pán
je náš bůh
náš pán, náš pán