Na cestu se vydej hned
ZAČÁTEK PŘEDCHOZÍ SCÉNA DALŠÍ SCÉNA
Pokračuje scéna v císařském paláci. Augustus probíral s vestálkou nepříjemný sen, kterému nerozumí. Teď si ale vzpomněl na státnické povinnosti. Ví, že na audienci čeká legát Quirinius, jeho oddaný spolupracovník. Vestálka zůstává v místnosti, ale poněkud stranou, Quirinius vchází, je překvapen, že ji tam vidí. Jsou do sebe zamilovaní, což se na okamžik ukáže, ale oba to okamžitě zakrývají. Augustus nic nepostřehne. Ví, že Quiriniovy zprávy nejspíš nebudou příznivé. Situace v Judsku, kde vládne král Herodes, je totiž mimořádně napjatá. Rozhodně nepotřebuje zhroucení jeho vlády, ale ví, že na něj nemůže spoléhat. Kdykoli to ale jde, dává přednost diplomacii. Nikdo netuší, jak těžké je udržet obrovskou říši pohromadě. Mysl jeho hostů je ovšem úplně jinde. (Na konci cituje Quirinius Ovidia: "daleko přístav, kam toužíme vplout").
Augustus:
ať vejde Quirinius
chce se mnou mluvit v naléhavé věci
Quirinius (vchází, vymění si pohled s vestálkou):
můj císaři, nepřináším dobré zprávy
v Judeji hrozí povstání
král Herodes je, zdá se, v posledním tažení
zešílel a jeho tělo chřadne
žádá o povolení popravit Antipatra
svého nejstaršího syna
Augustus:
chce popravit dalšího syna?
cožpak jich už nezabil dost?
je lepší být Herodovým vepřem, než jeho synem
Vestálka:
nejhorší je být jeho ženou
a ještě k tomu princeznou
Augustus:
a taky tchyní, švagrem
nebo bývalým králem
Vestálka:
stačí patřit k urozenému rodu Hasmonejců
smrt je pak jistá
Quirinius:
nesu ještě horší zprávy
Herodes má dvě tváře
tajně jedná s nepřáteli
navenek se tváří, že proti nim bojuje
a ve skutečnosti s nimi napadá naše spojence
jeho sestra Salome drží království v rukách
navádí ho k podlým ohavnostem
i když sama se Heroda bojí
životem si v Jeruzalémě není jistý nikdo
je to říše strachu
Augustus (zamyšleně citát, pak rozhodně):
nikdy nebude svobodný, kdo ve strachu žije...
tak pravil Horatius...
Žádné povstání v Judeji nesmí přijít
Herodes má zařídit soupis lidu
ne soupis povražděného příbuzenstva
Quirinius:
ten by se ostatně zjišťoval mnohem hůř
Augustus:
pošlu mu psaní
se svým synem Antipatrem ať si dělá, co chce
ale proti našim klientům bojovat nesmí
dosud jsem s ním jednal jako s přítelem
teď s ním budu jednat jako s poddaným
a povstání musí za každou cenu zabránit
Quirinius:
bojím se, že to bude nad jeho síly
vlastní zlo mu přerůstá přes hlavu
Augustus:
kdo plodí zlo
zjistí, že ono roste jak temná zrůda
až je silnější, než jeho strůjce
Herodes, ten se nikdy ničeho neštítil
a přesto ho po celý život provází štěstěna
Quirinius:
právě ho opustila
co chceš podniknout, Auguste?
Augustus:
Quirinie, ten úkol čeká na tebe
osobně doručíš Herodovi moji zprávu
zjednáš v Judeji pořádek
a dohlédneš na soupis lidu
na cestu se vydej hned
bude nebezpečná
ale je to pro dobro Říma
bohyně Vesta tě ochrání
její plamen hoří
Quirinius (překvapeně, jeho pohled se opět setká s vestálčiným):
dobro Říma je mi nade vše
to dobře víš, Auguste
uspořádám svoje věci
zítra nastoupím na loď
Vestálka:
ale v Sýrii je přece Varus, pošli jeho...
Augustus:
Varus je neschopný a úplatný
naneštěstí můj příbuzný...
bohové budou s tebou, Quirinie
šťastně se vrať
všechny cesty vedou do Říma
(Augustus odchází. Vestálka a Quirinius čekají, až zmizí, pak se obejmou).
Vestálka:
horší zpráva nemohla přijít
ty odcházíš
Quirinius:
osud je proti nám
daleko přístav, kam toužíme vplout
Vestálka:
pst, slyším kroky
Quirinius (letmo vestálku políbí):
nesmějí nás vidět
byl by to tvůj konec
(Quirinius odbíhá pryč, obezřetně se rozhlíží).
