AGRIPPA
Generál Agrippa v našem příběhu nevystupuje, zemřel před osmi lety. Byl manželem Julie, jediné dcery císaře Augusta. Sňatek byl ryze politický, Agrippa tím pádem získal vyšší statut a teoreticky se mohl dostat mezi potenciální nástupce císaře. Musel se kvůli tomu ale rozvést s předchozí manželkou Marcellou, kterou měl velmi rád.
S Julií pak měl pět dětí, poslední se narodilo po jeho smrti. Manželství nicméně nebylo šťastné, panují dokonce podezření, že Julie mu byla nevěrná. Agrippa byl o 25 let starší a nedožil se vysokého věku. Když zemřel, bylo mu 51 let. V rodové linii se (díky Julii) stane dědečkem budoucího císaře Caliguly a pradědečkem císaře Nera.
Agrippa byl člověkem, který měl k císaři ze všech lidí nejblíž. Augustus mu bezmezně důvěřoval a cítil vůči němu velký závazek. Agrippa mu totiž vyhrál klíčovou námořní bitvu u Actia, kde šlo o všechno. Odehrála se 2. září roku 31 před naším letopočtem.
Bojoval v ní proti Marcu Antoniovi a Kleopatře, jejichž loďstvo bylo mnohem silnější, ale velení mnohem slabší. Agrippa vyhrál zásluhou chytré strategie menších, ale pohyblivých lodí, jež díky bodcům na přídi snadno potápěly velká, nemotorná plavidla. K vlastní prohře přispělo i zmatené chování Marca Antonia, který během vřavy utekl z bojiště s prchající Kleopatrou. Agrippa tak obávanou flotilu Kleopatry a Marca Antonia prakticky zničil.
Později sepsal různá geografická pojednání, což zapadalo do Augustovy vize popsání celého světa. Augustovi šlo jak o soupisy lidu, tak i o geografické mapování blízkých i vzdálených končin. Agrippa také sjednotil římské míry. Stanovil velikost „římské stopy“ (296 mm) podle vlastního chodidla.