AUGUSTŮV KONFLIKT S OVIDIEM
Konflikt Augusta a Ovidia je umocněn přítomností císařovy dcery Julie, jež se stýká se skupinou frivolně vystupujících „múz“ a lidí uvolněných mravů. Když skupina přichází do císařského paláce, její sebejisté chování je dáno přítomností Julie a popularitou Ovidia. Julie sice tropí skandály, ale její otec před nimi zavírá oči. A Ovidius je římskou „superstar“, jeho provokativní erotické verše si potají i veřejně čtou všichni.
Dostaly se ostatně i k Augustovi, který se na ně ale dívá s nevolí. Představují podle něj přesně to, co oslabuje morálku Římanů. Jakkoli jsou vtipné, relativizují nedotknutelné hodnoty, a tím jsou nebezpečné. Propagují nezávazné vztahy a nevěru ve chvíli, kdy Augustus zavádí zákony na posílení instituce manželství. Ovidius je představitelem jakési starověké „sexuální revoluce“, jež je ideově v naprostém rozporu se stabilním politickým a společenským systémem, který se snaží Augustus zavést.
Rozhovor ovlivňuje několik provokací. Augusta popuzuje už to, že Julie se přátelí s těmito pochybnými lidmi, že se dostala pod jejich vliv a Ovidia dokonce obhajuje. Jako drzý se mu zdá Ovidiův komicky samozřejmý předpoklad, že i on, císař, je jeho obdivovatelem. Nabíledni je Ovidiův despekt vůči spisovatelům, kteří vychvalují oficiální politiku, a které Augustus podporuje. Korunu všemu nasazuje Ovidiova neúcta k republice a bohům. Jeho komická drzost a sebejistota pak vyústí do jakéhosi pseudoprorockého blábolu o budoucím věku.