CÍSAŘ AUGUSTUS
Velikán vrcholného období Římské říše. Vizionář, který se rozhodl změnit svět. V mládí byl krutý, ale se zralostí věku se stal umírněným. V čase našeho příběhu je mu 59 let, je na vrcholu, kam dovedl i římskou říši. Jeho záměrem je vytvořit politický a správní systém, který přežije několik staletí.
Právě proto dává důraz na ukázněnost lidu. V nemravnosti vidí přímo ohrožení státu. Každý má podle něj dostát povinnosti, kterou mu říše ukládá. Sám přitom v soukromí až tak pevné mravy nepěstuje, což dobře ví například jeho jediná dcera Julie.
U svých nejbližších si vysoce cení loajality, snad ještě víc než jejich schopností. Proto je mu blízký věrný Quirinius, a proto vůbec nechápe svého zetě Tiberia, který před pár lety odešel do ústraní na Rhodos kvůli vyhoření, rozpadu manželství s Julií a pocitu, že se mu zhroutil život.
Augustus je člověkem pevné vůle. I když má chatrné zdraví, bere na sebe těžké úkoly. Skoro nikdo si nevšimne, že se někdy zapomene, a pak je vidět, jak na jednu nohu mírně kulhá. V zimě mu nesvědčí římské ovzduší, on tam ale z povinnosti vždycky zůstává. Je zvyklý na disciplínu, umí se přemáhat.
Když mu byly čtyři roky, zemřel jeho otec. Později přežil ztroskotání lodi. Vedl pět občanských válek. Nejednou se postavil proti nepřízni okolností. V klíčové chvíli jedné z námořních bitev přišel o lodě a prohlásil: I proti vůli Neptunově zvítězím. Sochu tohoto boha pak odstranil ze slavnostního průvodu. Kázeň žádal nekompromisně i od vojáků. Když ji desátá legie narušovala, jednoduše ji nechal rozpustit.
K moci se dostal složitou cestou před 23 lety. Když zastánci republiky zavraždili jeho prastrýce Julia Caesara, byl v závěti uveden jako dědic a nástupce. Jako adoptivní syn (nebylo mu tehdy ještě ani dvacet let) se rozhodl smrt Julia Caesara pomstít. Spojil se s Marcem Antoniem a Marcem Lepidem, aby společně vrahy v čele s Brutem zlikvidovali. Když se to podařilo, odstavil Marca Lepida a začal bojovat s Marcem Antoniem a Kleopatrou. V rozhodující námořní bitvě u Actia je porazil.
Formálně pak obnovil republiku, ve skutečnosti ale drží všechnu moc v rukách. Ačkoli vedl dvě zahraniční války, dává přednost mírovým dohodám. Od jeho nástupu k moci se datuje Pax Romana (římský mír), který znamená nebývalou prosperitu. Klid zbraní se udržuje kombinací chytré diplomacie a síly římských legií.
Augustovy ambice jsou ale ještě větší. Jeho snem je zmapování a popis známého světa. A chce vytvořit účinnou státní správu, jež zabezpečí stabilitu. Kvůli tomu vydává nařízení, aby se provedl v celé říši soupis lidu. Náročná operace má umožnit nejen účinnou vládu, ale i efektivní výběr daní. Sčítání lidu provede císař Augustus několikrát, zejména v provinciích.