HERODOVA POLITIKA
Král Herodes je mezi mlýnskými kameny. Na jedné straně slouží oddaně Římu, který ho drží u moci. Na druhé straně se snaží potlačit jakékoli snahy o národní emancipaci doma v Judeji. Jen díky jeho mimořádné krutosti nedochází k žádnému povstání.
Taková rozhodnutí, jako je sčítání lidu, jsou pro Židy krajně nepříjemná, protože císař Augustus od nich nikdy neustoupí, současně je ale domácí náboženští představitelé považují za přímý krok proti Bohu. To samé platí i pro daně, jež odvádí Herodes Římu.
Herodes je proslulý intrikami a tvrdým potlačováním i nejmenších náznaků odporu. Krutý byl vždy, ale v mládí měl jisté charisma, díky kterému si dokázal získat přízeň mocných. Uměl se také včas přiklonit na stranu budoucích vítězů, stejně jako kdysi jeho otec Antipatros, který se spojil s Římany a vybíral pro ně daně.
Problém nastal po vraždě Julia Caesara, když vypukla občanská válka. Zmatky totiž zavládly v samotném Římě – a ještě větší ve východních provinciích, kam se uchýlili Caesarovi vrahové Brutus a Cassius. Proti nim bojoval Augustus (tehdy se jmenoval ještě Octavian) a Marcus Antonius.
Když hrozilo nebezpečí, Herodes utekl do Egypta za Kleopatrou. Zřejmě na ni zapůsobil, protože mu prý nabídla velení armády. Herodes se občas chvástá, že i jeho se snažila svádět, ale neúspěšně. Historku si vymyslel. Od Kleopatry se rychle vydal do Říma, kde se dalo dosáhnout daleko víc.
Dostal se pod ochranu Marca Antonia, který ho nečekaně prosadil jako krále Judeje. Když to senát odhlasoval, stala se Judea z obyčejné provincie klientským státem, což bylo významnější postavení. Marcus Antonius pak poslal své generály, aby pro Heroda Judeu vojensky ovládli. To vše se stalo před 36 lety. Ani pak ale neměl Herodes žezlo jisté.
Kleopatra ho totiž nesnášela. Kdysi byla milenkou zavražděného Caesara, později milenkou Marca Antonia. Toho neustále žádala, aby proradného Heroda odstranil a jí svěřil celou Judeu i se Sýrií. Marcus Antonius to nikdy neudělal. Po porážce Bruta a Cassia ale vypukla občanská válka mezi ním a Octavianem (Augustem). A tehdy pro Heroda nebylo vůbec jednoduché přeběhnout od svého ochránce k budoucímu vítězi.
Zázrakem se mu to povedlo a císař Augustus ho nejen potvrdil jako krále, ale dosud ho drží u moci, i když jím hluboce pohrdá. Herodes provokuje svým šílenstvím, když zabíjí potenciální nástupce na trůn. Právo určit nástupce mu totiž kdysi císař Augustus slíbil, pak mu ho ale roztrpčeně odebral.
Ještě horší pověst má Herodes, když tajně vyjednává s nepřáteli Říma a občas naopak napadne jeho spojence. Jak zaznamenají historici, v reakci na to mu císař Augustus pošle ostrý dopis, ve kterém napíše ponižující větu, že totiž dosud jednal s Herodem jako s přítelem, teď ho bude ale pokládat za poddaného.