HERODOVY STAVBY
Po většinu Herodova kralování panuje mír. Není to jeho zásluha, stará se o to Řím. Pax Romana má blahodárné důsledky na obchod a prosperitu prakticky ve všech částech říše. A Herodes toho umí využít. Je totiž nejen krutý, ale i velmi šikovný.
Vyzná se ve financích, poznal svět a chce, aby Judea měla antické skvosty, podobné těm v Alexandrii (kde tvoří třetinu obyvatel Židé) nebo v samotném Římě (kde je jich také relativně velký počet). Krom toho jsou takové stavby i poctou císaři Augustovi, po kterém Herodes přejmenoval město Samaří na Sebasté (podle řecké podoby jména Augustus).
Na počest Říma založil ale především důležité přímořské město. Nazval ho „Caesarea“. Stává se z něj klíčový přístav, odpovídá moderním představám o komunikacích a blahobytu. Jednou se stane hlavním centrem provincie (dokonce několika provincií) a bude v něm sídlit římský místodržitel, protože Jeruzalém bude v roce 70 zničen.
To Herodes nyní netuší, stejně jako nemůže vědět, že Caesarea se stane jedním z míst, odkud se bude jednou po celé Římské říši šířit křesťanství. Stavitelé tam navrhli a budují královský palác, obří akvadukt, divadlo, a taky hypodrom (starověký stadion). Počet obyvatel se v Caesareji každým rokem rapidně zvyšuje.
Nejdůležitější je ale pro Heroda přestavba jeruzalémského chrámu. Ta má totiž náboženský význam, což má sloužit k legitimizování jeho mocenských zájmů. Herodes je původem Idumejec, takže jeho autoritu neberou pravověrní židé vážně. Nová podoba chrámu ho má vynést mezi národní velikány, jakými jsou David nebo Šalamoun. Mimochodem, Šalamoun je jeho vzorem (což nenápadně zmiňuje Salome).
Na přestavbě chrámu se proto nešetří, vybírá se na ni vysoká daň. Většina stavby je dokončena, ale práce budou pokračovat ještě dlouho po Herodově smrti. Dispozice stavby je podstatně větší v porovnání s předchozím chrámem. A cíl římských, řeckých a egyptských stavitelů se daří dosáhnout. Každý, kdo tyto prostory navštíví, odchází s fascinujícím zážitkem, na který do konce života nezapomene.
Hlavní části jsou budovány z bílého a jemně zeleného mramoru. Pod stavbou jsou obří kamenné základy. Až v roce 70 (po potlačení židovského povstání) nechá římský císař Titus srovnat chrám se zemí, zůstanou pouze tyto základy, jež budou navždy tvořit „západní zeď“, nazývanou také „zeď nářků“.
Právě chrám ale paradoxně způsobil nejnovější roztržku s pravověrnými skupinami. Starosti dělají Hrodovi také různá proroctví, kolující mezi lidmi. Podle nich má přijít mesiáš, který převezme iniciativu a moc. Herodes prohlašuje, že mesiášem je ve skutečnosti on. Aby to dokázal, nechává dokonce razit mince se symbolem hvězdy.