ŘÍMSKÁ GLOBALIZACE
Na počátku našeho věku nemůže nic konkurovat vlivu Říma. Jak po stránce vojenské, tak i po stránce technické, stavitelské či kulturní. Řím už dávno není jen miliónové město uprostřed Apeninského poloostrova. Je to symbol pokroku, práva, bohatství a kultury.
Kdo chce v civilizovaném světě něco znamenat, musí do Říma. A být římským občanem někde v provincii znamená mít privilegované postavení. Bohatý člověk si občanství může koupit, je ovšem velmi drahé. Uděluje se také jako odměna za významné činy nebo dlouholetou službu v armádě.
Probíhá jakási starověká globalizace. Kam Římané přijdou, tam se staví budovy a města podle nových trendů, celá říše je propojena systémem důmyslně budovaných cest. Ty slouží primárně k rychlým přesunům armády. Řím má k dispozici 28 legií, každá čítá zhruba 6 000 vojáků. Samotného císaře pak chrání přímo ve městě pretoriánská garda.
Silnice slouží ale samozřejmě i k obchodu, k diplomacii a obecně k cestování. Neustále se rozšiřuje také námořní doprava. Císař Augustus věnuje značnou pozornost zvýšení bezpečnosti na cestách i na moři. Udržení pořádku v tak rozsáhlé a nesourodé říši je mimořádně náročné. Díky vojenské síle, politické jednotě a celkové prosperitě se to ale nebývale daří.
Ve vzdálených provinciích vznikají obdivuhodné antické stavby. Lázně, amfiteátry, přístavy nebo luxusní domy s vodovody, vytápěním, koupelnami, náročnými dekoracemi či zahradami. Unikátní je způsob, jakým Římané plánují výstavbu měst a nových městských částí. A samotné věčné město oslňuje skvostnými díly odvážných stavitelů. I když to největší, Koloseum, vznikne až za 84 let.
Důležitým pojivem globalizované říše je také řeč a překvapivě i móda. Vzdělané vrstvy se učí latinsky a řecky, nosí římské oděvy a zajímají se o řecké nebo latinské spisy. Je přitom jedno, zda žijí v severní Africe, v Galii (pozdější Francie), Germánii, Galacii (pozdější Turecko), Sýrii nebo Judeji.