SOUPIS LIDU
Císař Augustus považuje soupis lidu za jeden ze základních prostředků vlády, jeho ambicí je přesný záznam o veškerém obyvatelstvu říše. Umožní to totiž různorodou společnost lépe organizovat. Podstatně se tím pádem zvýší také výběr daní. Proto nařizuje soupisy lidu relativně často, zejména v provinciích. Záznamy se nám ale dochovají pouze o některých.
Jednou ze zmínek bude Lukášovo evangelium, kde soupis lidu poslouží k datování Ježíšova narození, a také jako vysvětlení, proč (a za jakých okolností) se Ježíš narodí právě v Betlémě.
Z římských zdrojů se zachovají informace o podobném nařízení v roce 6, tedy za vlády Herodova syna (Heroda Antipy). Judea totiž ztratí statut klientského státu a dostane se pod přímou správu Říma, což bude znamenat kromě jiného i vybírání daní přímo římskými úředníky. V této době (v roce 6) bude správcem v Sýrii Quirinius (řecky Cyrenius), který je nyní blízkým spolupracovníkem císaře Augusta.
Jisté je, že to, co se v Římě považuje za dobrý nápad, vyvolá v Judeji velký odpor a pohoršení. Židé totiž věří, že sčítání lidu je přestupkem proti Bohu. Radikálové navíc odmítají placení jakýchkoli daní Římu. Není divu, že král Herodes z toho nebude mít klidné spaní.