UMĚNÍ ZA CÍSAŘE AUGUSTA
Za císaře Augusta se píše „zlatý věk“ římské literatury. Po jeho smrti (v roce 14) začne takzvaný „stříbrný věk“. Nyní běží éra velkých básníků a spisovatelů: Ovidia, Horatia, Vergilia, Publia Syra, Livia a řady dalších. Jsou neuvěřitelně populární. Hojně navštěvovaná jsou také jejich veřejná čtení v římské knihovně.
K rozvoji literatury, zejména poezie, přispívá především císař Augustus a stále ještě vliv jeho vzdělaného přítele Maecenase, který vstoupí do dějin symbolickým způsobem: od jeho jména bude odvozeno slovo „mecenáš“. Mimochodem, veřejné hry dosahují za Augusta estetického vrcholu v celých římských dějinách. A zachová se výrok Ovidiův, že "Řím je plný divadel".
Ještě nedávno byl Maecenas oficiálním poradcem císaře, zemřel ale před čtyřmi lety (v roce 8 př. n. l.). Byl to původem Etrusk, pohádkově bohatý. Během svého života podporoval řadu umělců, včetně Vergilia a Horatia. V závěti pak odkázal všechen majetek císaři Augustovi s tím, že ho má užít k podpoře umění.
O samotném císaři je ostatně znám jeho nefalšovaný zájem o kulturu. Řadu nadaných básníků podporuje i z vlastních prostředků a nikdy nedovolí, aby psali oslavné verše o něm. Na svých hostinách nechává vystupovat kromě spisovatelů i herce, hudebníky, komedianty a různé kazatele.
Augustus ale nemá rád provokace a výstřelky. Literatura má podle něj sloužit vyššímu účelu. Proto si váží moralizujícího Horatia, který zemřel ve stejném roce jako Maecenas. Kdysi mu Augustus dokonce nabídl, aby se stal jeho tajemníkem, což Horatius odmítl, protože nezávislosti si cenil víc než postavení a vlivu. Ve scéně „Na cestu se vydej hned“ ho Augustus zkráceně cituje: „nikdy nebude svobodný, kdo ve strachu žije“. *
Poté, co zemřel před 15 lety Vergilius, a nedávno i zmíněný Horatius, patří k nejpopulárnějším spisovatelům pětapadesátiletý Livius, se kterým se císař přátelí, a to i přesto, že Livius byl v občanské válce (jako přesvědčený republikán) na opačné straně.
Nikdo se ovšem nemůže rovnat popularitě Ovidia, kterého zbožňuje hlavně mladá generace. Jenomže jeho verše Augusta pobuřují. Doporučuje mu, aby psal jako Livius, kterého cituje: „dějiny jsou lék na chorou mysl“. Varovně pak cituje i samotného Ovidia: „tvůrce zhouby zahubí jeho výtvor“.
Latinská literatura vychází z řeckého odkazu. Každý římský spisovatel musí ovládat řečtinu. Mimochodem, lámanou řečtinou mluví i sám císař Augustus. Zajímavé je, že až za 17 let zemře, svolá den před smrtí nejbližší přátele a řecky jim řekne: "Jestli se vám představení líbilo, nyní tleskejte, a pak s radostí nás herce propusťte".
* Poznámka: Plný citát Horatia: Nikdy nebude pro mě svobodný, kdo ve strachu žije.